Projekt TS Ostrava a TVP S.A. Wroclaw Okno do pohraničí. Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj. Překračujeme hranice.
v kuchyni
Chutě polsko-českého pohraničí vytváří kulinářská mozaika kombinující tradiční recepty a inovativní nápady. Gastronomické umění nezávisí na původu a místě bydliště, ale bylo i je výsadou šťastných a odvážných lidí, kteří mají kuchyňskou představivost a kteří do přípravy jídel a nápojů dávají srdce. Pojďme se tedy navzájem poznat u polských a českých stolů.
Lužice na talíři
Joana a Řehoř Kusovi ne náhodou na tomto místě v Radoměřicích na polsko-česko-německém trojmezí ve staré rodinné farmě zřídili restauraci. Podávají zde tradiční jídlo, jako tomu bývalo v Lužici. Jednoduchá, skromná, ale zároveň výborná kuchyně, vynikající víno z místních vinic a uzené maso. Co víc si přát? Kromě toho vše, co zde můžete vyzkoušet, pochází z této oblasti. Protože ani vinice v Dolním Slezsku nejsou ničím novým.
V Lužičích ve srubu se podávaly sledě takovým způsobem, že byly zavěšeni pod střechou, a z toho se linula ta správná vůně. K nim se podávaly vařené brambory a smetana. Lidé, kteří nepracovali, se mohli pouze přiblížit, tedy děti a ženy, a brambor si otřít o sledě, aby získal chuť a vůni, říká Joana.
Moravské sušenky
Moravské kulinářské tradice a cukrářský um byly předávány z generace na generaci - to je jen část z toho, čím se zabývá Společenství vesnických hospodyněk z Borucina. - Na hranici mezi Slezskem a Moravou jsme známí především křehkými sušenkami, takovým mistrovským řemeslem, které nazýváme koláčky. Tradice pečení těchto sušenek k nám přišla z Moravy. Obvykle před Vánoci se v každém domě peče okolo 10–15 druhů těchto cukrovinek. Pečou se asi 3 týdny před Vánoci. Ženy u jejich pečení tráví svá odpoledne nebo večery. Je důležité, aby byly sušenky co nejmenší. Každá má jiný tvar a jinak chutná. Veškeré umění a bohatství spočívá ve způsobu zdobení - říká Marcela Szymanska.
Jiné tradiční chutě
Jednou jeden známý český kuchař řekl: Vaření pro lidi není práce, je to povolání - říká Pavel Šišma, který v Bedřichově vaří pro polské i české turisty tradiční jídla. Krása Jizerských hor, klidné prostředí, láska ke kuchyni a jedinečná chuť jídel, která již dlouho ovládá polsko-české hranice, je podstatou toho, co čeká turisty v bistru Maliník.
Kulinářské variace v Beskydech
Pavel Karch, nejen kuchař z Beskyd, podává tradiční beskydské chutě své rodině. Ve své kuchyni se zaměřuje na tradiční jídla a, ačkoli někteří mohou být překvapeni, chová také přerostlé šneky. - Hlemýždí maso se zde jedlo už dávno. V dobách hladomoru šneci zachránili lidi před smrtí. Chovali je také v klášterech, ale časem to nějak vymizelo. Dnes se hlemýždi vracejí na české, polské a evropské stoly. Podávají se např. v marinádě s ovčím sýrem z Beskyd, které se pasou na zdejším kopci - říká Pavel Karch, ukazující na jeden z kopců polsko-česko-slovenského trojmezí.