příběhy křížových cest

Jsou to příběhy staré jako letopočet. Obrazy, sochy i kaple zrozené v krajině na česko-polském pomezí. Některé jsou tu stovky let. Jiné ztracené v čase a znovu objevené. Křížové cesty. Jejich zastavení, symboly v krajině, cíl poutníků i oblíbená místa turistů. V dokumentu jsme se vydali na křížové cesty, které lidé v pohraničí zachránili před zkázou, obnovili staré a vystavěli nové. Příběhy pašijových událostí, které daly vznik křesťanství a formovaly evropskou kulturu. Vydali jsme se za nimi v krajině s historií Čechů, Poláků a Němců.

Velký pátek na Cvilíně

Na Velký pátek si křesťanský svět připomíná pašijové události, kdy římský protektor v Palestině Pilát Pontský s přitakáním židovské vrchnosti poslal na smrt Ježíše Nazaretského.

Připomínka velkopáteční křížové cesty se proto stala tradičním křesťanským rituálem a zřejmě nejčastěji zobrazovaným historickým výjevem. Za jeho příběhem jsme se vypravili do Krnova. Od farního kostela v centru města se odtud na Veliký pátek poutníci vydali na nedaleký vrchol Cvilín. Jednotlivá zastavení křížové cesty tam dávají výhled na město, do okolní krajiny od Jeseníků do Polských rovin.

Kalvárie fotografa Malíka

Křížové cesty v krajině česko-polského pohraničí mají historii stejně pohnutou, jako celé 20. století. Často připomínají německé obyvatelstvo, které odtud muselo po druhé světové válce odejít. V Česku během nuceného vysídlení Sudet, v Polsku důsledkem nového uspořádání poválečné Evropy.

Fotograf Jaroslav Malík z Ostravy věnoval křížovým cestám kus svého života i fotografické práce. Rodák ze Zlatých Hor pod Jeseníky se potuluje česko-polským pohraničím a křížové cesty dokumentuje v jejich detailech i celcích.

Jednou z křížových cest v krajině, které Jaroslav Malík nasnímal, je monumentální křížová cesta v Rudě v podhůří Jeseníků, která se v roce 2018 stala národní kulturní památkou. Vydali jame se po ní od kostela Panny Marie Sněžné přes čtrnáct zastavení na Křížový vrch, kde cesta končí.

Slezský Jeruzalém

Polsky se jméno toho městečka píše Wambierzyce. Česky Vambeřice. A také se to české pojmenování na české straně pomezí běžně používá. Wambierczyce totiž leží v Kladsku, jehož území je hlubokým výběžkem Polska do prostoru České republiky ohraničeným ze západu Orlickými horami, z východu Králickým Sněžníkem a Rychleby. A tyto Vambeřice, ať už s dvojitým či jednoduchým „V“, přezdívají Poláci – „Slezský Jeruzalém.“

Vydali jsme se tam, abychom pochopili, proč jsou v Polsku Wambierzyce nazývány Jeruzalémem. Městečku dominuje barokní bazilika Matky Boží, ke které vede monumentální kamenné schodiště, ještě donedávna zdolávané poutníky po kolenou. V chrámu najdeme oltář označovaný Poláky jako „český“. Je na něm svatý Jan Nepomucký, obklopený zemskými patrony, svatým Václavem a svatým Vítem. Však také Kladsko bylo po staletí historicky krajem zemí Koruny české.

„Poutníkům vždy opakuji, že nás Pán Bůh vyslyší kdekoli. Jsou však na světě místa, kde nás slyší silněji. Jen Bůh ví, proč k těm místům patří také Vambeřice,“ říká převor Františkánského řádu ve Vambeřicích Albert Ireneusz Krzywański. „Je to ale duchovní místo, tady Boží láska působí na všechny. Bez rozdílu původu, národnosti, stáří. Tady ta láska je.“

Na pouti přes hranici

Každou první sobotu v květnu se v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Polici nad Metují na Broumovsku sejdou desítky poutníků a společně pak vyrazí krajinou na májové procesí do Vambeřic. Slouží jim k tomu historická „Vambeřická poutní cesta“ česko-polským pomezím, po které v minulosti putovali věřící ve všech liturgických obdobích, zvláště v mariánském měsíci květnu.

Cesta vede malebnou krajinu v okolí Police, přes území Broumovských skal na hranici s Polskem a dále pak přes krajinu kole města Radkow až do Wambierzyc. „Procesí připomíná nadčasové hodnoty našich předků, žijících z víry v Boha a v úctě k Božímu stvoření,“ říká organizátor poutě a poutník Jan Troutnar z Police nad Metují.