Krkonošské stezky malíře Hofmana

Hofmanovy vycházky se konají ve Sklářské Porubě již od roku 2010 – vždy 27. dubna v den narození Wlastimila Hofmana, bez ohledu na den v týdnu nebo atmosferické podmínky. I přes nepřízeň počasí se vždy najdou tací, kteří chtějí zavzpomínat nebo poznat umělcovu osobnost, navštívit místa, ve kterých žil nebo pobýval, když se po druhé světové válce osídlil ve Sklářské Porubě a zůstal tam spolu se svou milovanou manželkou až do své smrti.

Dnešní vycházka nás zavede do míst, která chceme popularizovat, a bude záminkou k setkání výjimečných osob, šířících povědomí o malíři Wlastimilu Hofmanovi a jeho manželce Adě. Pozvaní hosté se podělí vzpomínkami a znalostmi života manželů Hofmanových a Wlastimilovy tvorby a nechají se inspirovat malířovou představivostí.

Hofmanova vycházka je námětem našeho filmu, naším příspěvkem do příběhu o Hofmanovi. Vychází ze vzpomínek lidí, kteří měli tu čest ho poznat a kteří na něho pamatují z pracovních důvodu nebo osobních zájmů.

Původcem této myšlenky byl Marian Cap, ale za vedoucího výletu vybral Waldemara Ciolku, průvodce po Sudetech, známého také jako Druid Šílený. Je velký Čechofil, jak sám o sobě říká jinak to ani být nemůže s ohledem na místo narození, bydliště v pohraničí a také na pracovní zájmy.

Je vždy průvodcem po stezkách Wlastimila Hofmana. U této příležitosti si obléká valonský kroj a v ruce drží roh, jehož zvuk se rozléhá po celé trase vycházky.

Do minulého roku byla trasa vycházky stálá. Vedla do míst, která byla blízká Adě a Wlastimilovi Hofmanovým a jejich přátelům. Letošní trasa se s ohledem na pandemii změní. Organizátoři a autoři programu Okno do pohraničí vybrali místa, která společně navštívíme. Samozřejmostí je zachování všech sanitárních opatření. Vycházky se zúčastní postavy z našeho filmu. Někteří se objeví pouze na vybraných místech a nebudou nás doprovázet během celé té specifické cesty vzhledem ke svému věku a riziku epidemie.

Navštívíme také Česko, a to dílnu malířky Ilony Chvalové. Budeme zde hledat stopy paměti po Wlastimilu Hofmanovi, umělci s polsko-českými kořeny a dozvíme se, proč se v Čechách ví tak málo o této osobnosti. Naším cílem bylo vytvořit česko-polský pohled na umělce, jehož rodiče – otec Čech a matka Polka, ho předurčili býti Čechem, ale on sám si vybral jinak.

Součástí vycházky jsou archivní zvukové i filmové nahrávky, soukromé a muzeální fotografie, kolekce sbírek Hofmanových děl, citáty z jeho poezie, zápisky a osobní umělcovo desatero, které předal františkánům, stojany umístěné ve Sklářské Porubě a filmové obrazy Hofmanovy ulice v této lokalitě.